Chov studenovodních ryb
V dnešní moderní době jsou většinou všichni akvaristé zaměřeni na ryby tropické, a přitom i v naší domovině žijí zajímavé a pozoruhodné ryby, které si určitě také zaslouží naši pozornost. Zamyslete se teď chvilku: měli jste už v nádrži někdy třeba jen kapříka, ouklej nebo jen obyčejného karase či hrouzka? Viděli jste někdy lovit 15 cm bolena malé rybičky ocasem, nebo úhoře vyčkávajícího třeba i několik dní zahrabaného v bahně a čekajícího, až kolem něj proplave hrouzek či malý karas? Chov některých tuzemských ryb je mnohdy mnohem poučnější a zajímavější, než-li chov ryb tropických. Např. pohled na hejno malých okounků nahánějících malé rybky je opravdu úchvatný! Proto bych vás rád trochu seznámil se základními požadavky pro chov studenovodních ryb.
Nádrž by měla být samozřejmě co největší, ale záleží hlavně na tom, jaké ryby bychom chtěli chovat. Pro hejno asi 15 hrouzků (Gobio gobio) postačí akvárium o objemu asi 80 l, ale pro chov sumce velkého (Silurus glanis) je zapotřebí nádrž alespoň 500 l a přičemž po čase stejně budete nuceni sumce pustit do volné přírody či alespoň do zahradního rybníčku – to stejné platí i pro štiku (Esox lucius) a jiné velké a dravé ryby. Vytápění nádrže při pokojových teplotách není nutné. Větší teplo mají rády ryby dovezené z dálného východu a Severní Ameriky – tj. amur bílý (Ctenopharyngodon idella), tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix), tolstolobec pestrý (Hypophtalmichthys nobilis), střevlička východní (parazbora pravá - Pseudorasbora parva), kapravec čínský (Myxocyprinus asiatica sienensis), slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus), kaprovec černý a maloústý (Ictiobus bubalus), k nám se začínají posledních dvacet let dovážet ze Severní Ameriky a často se jim zde říká Buffalo (small-mouthed buffalo) – hřbetní ploutev nápadně připomíná hřbet bizonů, okounek pstruhový (Micropterus salmoides) aj. Naopak na přehřátí nádrže v letních měsících jsou velmi citlivé především ryby ze studených horských potoků a řek – lososovité ryby, střevle potoční (Phoxinus phoxinus), vranka obecná (Cottus gobio) atd. Filtrace vody je velmi důležitá při chovu větších robustních ryb, jako je kapr (Cyprinus carpio), lín (Tinca tinca) nebo sumec (Silurus glanis). Zbytky potravy a výkaly velmi nepříznivě ovlivňují chemismus vody a proto je nutné zajistit velmi silnou filtraci! U akvária 500 l s 10 ks 25 cm kaprů je třeba přefiltrovat minimálně 1000 l za hodinu. U ryb, jako jsou hrouzci, postačí filtrace slabá a mnohdy (při výměně části vody minimálně 2krát do měsíce) není ani potřeba. Já si do každého studenovodního akvária dávám hejno hrouzků, kteří se velmi dobře starají o čistotu dna. Malé hrouzky ale nelze umístit do akvária se štikami, candáty (Stizostedion lucioperca), boleny nebo sumci, protože by je dravci zanedlouho pozřeli.
Důležité pro ryby z proudných vod, jako jsou pstruzi (Salmo), střevle potoční a jiné ryby z horských potoků, které vyžadují silné proudění vody a vysoký obsah kyslíku. Obecně platí to, že ryby z rybníků a mírně tekoucích řek nepotřebují tolik kyslíku jako ryby z chladných, silně proudících řek. Záleží na tom, jaké ryby chceme v nádrži chovat. Pokud budeme mít v 200 l akváriu pouze několik karasů obecných (Carassius carassius), tak by bylo vzduchování asi zbytečné - tato odolná ryba vydrží i několik hodin na suchu a velmi dlouhou dobu dokáže přečkat zahrabána v bahně a v literatuře se mnohdy dočtete i to, že tyto ryby vydrží i krátkodobé zamrznutí v ledu.
Na dno nádrží dávám vždy raději hrubozrnný písek, který beru zásadně z řeky. Pokud necháte holé dno je snadnější vyčištění nádrže – stačí jednou za dva dny odsát detrit a nemusíte ani nijak zvlášť filtrovat. Ale pro ryby (myslím tím hlavně ryby kaprovité jako např. kapr nebo lín) je přirozené hledat potravu v písku či pod kameny, tj. nasát část štěrku a opět ho vyplivovat a nebo přerývat nádrž při hledaní larev hmyzu či jiných vodních živočichů. Proto bychom měli alespoň do nádrže pro kapry nebo líny štěrk použít. Do akvária by měly přijít i nějaké kameny. Pro většinu ryb skýtají úkryty. I když např. kaprovité ryby žádné úkryty nepotřebují, na rozdíl třeba od sumce velkého, úhoře říčního (Aguilla anguilla) či mníka jednovousého (Lota lota), je rozhodně estetičtější, když jsou kameny použity alespoň jako dekorační prvek.